Město Sereď je dnes s armádou úzce propojené, ale s napoleonskými válkami, alespoň v obecném povědomí, nikdy nijak spojováno nebylo. Ale i jeho historie se dotkly - dodnes město opatruje staré mapy opevnění, které zde bylo vybudováno a končilo snad až u Komárna. Tady se měla země ubránit, pokud by se Napoleon dostal za Bratislavu...naštěstí se tak nestalo.

Území Slovenska mělo během všech válek mezi rakouskou a francouzskou říší té doby status zázemí, zásobovacího, tranzitního a, bohužel, také sanitárního. Nejvíc se to projevilo právě roku 1809, kdy se vojenské operace tzv. Dunajského tažení dotkly jihozápadního Slovenska a zároveň území na sever a východ od něj bylo plné  vojenských nemocnic. Tehdy bylo plno úplně všude - v Čechách, na neobsazené části Moravy, ve Slezsku, na Slovensku - všude umírali mladí muži po tisících na následky zranění a infekčních chorob. 

V Seredi se tak během válečných operací ocitl tzv. Aufnahmespital Nr.11, tedy Přijímací špitál č.11, patřící k 1. armádnímu sboru rakouské armády. Proč se jmenuje přijímací (či třídící)? Protože Rakušané neměli své "ambulance", či jak to nazvat, v bezprostřední blízkosti bojiště (výborná pojednání o zdravotnické péči jednotlivých armád té doby jsou na serveru www.primaplana.cz). Raněné posbírali, dostalo se jim nejzákladnějšího akutního ošetření a byli odesláni do vnitrozemí, právě do takovýchto přijímacích špitálů. Tam je zdravotníci "roztřídili", ošetřili, vybavili papíry a poslali dál, do tzv. polních vojenských nemocnic v okolí. V případě Seredě to mohlo být třeba do blízké Galanty nebo Trnavy... účel zařízení je poznat i na typu matriky, která je koncipována pro jiné potřeby, než "normální" vojenský špitál. 

Jenže nemocných bylo opravdu moc, hlavně, když se opět objevily epidemické nákazy. Z doby válečných operací je v matrice zapsán jeden zemřelý (dá se předpokládat zranění) a to na samém konci (byl dodatečně opsán z jiného dokladu). Další muži jsou pak přijímáni v září, u těch lze s velkou pravděpodobností tvrdit, že se stali obětí břišního tyfu či podobné epidemie. Podle data příjmu a úmrtí je poznat, v jakém stavu ti chudáci museli být. Někteří přežili ještě pár dní, někteří jeden a mnozí už žádný. Proto také matrika asi vypadá tak, jak vypadá... chybí velice mnoho informací, někdy je vynechaný celý řádek záznamu, je tam jen to nejzákladnější. Ovšem i z takto strohých zápisů čiší tragédie mužů, jejichž život skončil právě v tomto městě... kde je místo jejich posledního odpočinku, to zatím nevíme. Město Sereď se však ke své znovunalezené historii velmi zodpovědně a aktivně hlásí a tak se dá očekávat, že dosud prázdná místa v paměti budou brzy zaplněna.